maso

  

Pro člověka jako všežravce je maso nedílnou součástí potravy. Maso je pro nás zdrojem bílkovin, minerálních látek, vitamínů skupiny B, železa a zinku. V současné době se však potýkáme s problémem velkochovů dobytka, drůbeže a ryb. Maso takto chovaných zvířat bývá často připraveno o hodnotné látky. Zvířata ve velkochovech bývají stresována nedostatkem prostoru, v době nemoci léčena antibiotiky, která jsou jim přidávána v menších dávkách také do krmných směsí pro zvýšení tělesné hmotnosti a před porážkou je zvířatům podávána látka, která má zachovat červenou barvu masa i po porážce, aby působilo dojmem, že je čerstvé, nicméně okamžikem smrti zvířete začíná docházet k rozkladným procesům masa a ke vzniku bakterií. Dalším faktorem, který se podílí na kvalitě masa je i samotný proces porážky, kdy jsou zvířata stresována jak vlastní blížící se smrtí, tak smrtí zvířat, která vidí, že byla zabita před nimi, ve stresových situacích se do těla vyplavuje adrenalin a močovina, které maso zvířat znehodnocují. 

  • hodnotné látky obsažené v mase jsou často průmyslovou přípravou masa znehodnoceny
  • přebytek živočišných bílkovin může porušovat metabolismus, vede ke zvýšenému výskytu toxinů v lidském těle (puriny, močovina), které mohou mít za následek například vznik revmatismu 
  • v přirozeném stavu se maso rychle kazí, dojde ke vzniku bakterií, které vytvářejí toxiny
  • z duchovního hlediska narušuje pojídání masa náš duchovní rozvoj

 

Pár rad pro výběr červeného, drůbežího a rybího masa:

  • uzeniny - jsou tím nejhorším, co můžeme z masa pozřít, plné konzervačních a přidaných látek pro zlepšení chuťi, barvy a trvanlivosti, dá se říci, čím delší trvanlivost, tím více škodlivých látek, nehledě na to, že netušíme, co všechno bylo do uzenin semleto
  • maso zmražené - při zmrazování masa dochází ke ztrátě až 60% prospěšných látek, jeho rozmrazování by mělo probíhat pomalu a ve tmě
  • maso kupovat nejlépe od drobných chovatelů a při nákupu věnovat pozornost původu masa, dávat přednost našim masům před dováženými
  • je-li to v našich možnostech, můžeme chovat vlastní zvířata
  • kupovat maso libové - nejlépe vepřové, zvěřinu, drůbeží (nejlépe domácí) a králičí
  • jíst vnitřnosti - játra všeho druhu, drůbeží srdíčka a žaludky (nejlépe domácí)
  • jíst ryby - nejlépe ryby sladkovodní, které jsou přirozené pro naše prostředí, občas je můžeme prokládat rybami mořskými
  • jíst rovnoměrně maso červené, drůbeží a rybí tak, aby žádný druh nepřevažoval
  • maso má být jen doplňkem jídelníčku, ideální denní dávka se pohybuje mezi 60 - 100g masa
  • maso musíme pořádně uvařit, tím zničíme hnilobné bakterie